Je jedno co. Nejlépe brambůrky nebo oříšky. Počítá se i kousání brčka v pití nebo bonbóny. Jsem zkrátka čuník.
2. Koušu si nehty
Tento zlozvyk mi hrozně vadí, ale jakmile přijde v knížce nějaká vypjatá scéna ( nebo naopak "usínající" ), začnu si hryzat nehty, aniž bych si toho všimla. Už mě párkrát napadlo, že si nechám udělat geláky, ale s takovou by mi dlouho nevydržely.
3. Televize, písničky, hlasy
Nedokážu číst, když si vedle mě někdo povídá. Automaticky začnu poslouchat rozhovor a soustředění je v háji. To samé televize a hudba. Jedinou vyjímkou jsou různé soundtracky a instrumentální hudba. Ta mě ale dokáže někdy tak moc dojmout, že knížku prožívám mnohonásobně silněji a celou ji probrečím.
4. "Záložky"
Ikdyž mám doma miliardy krásných záložek, po ruce nemám skoro nikdy žádnou. A pak přijdou na řadu kapesníky, stokoruny, tužky, pinetky, jízdenky, ... Dva týdny jsem hledala občanku. Dva týdny!
5. Vybírání podle hodnocení
Poslední dobou mě nezajímá ani tak anotace nebo téma, ale hodnocení. Goodreads, databáze, doporučení knihomolů. Knížka mě musí zaujmout tím, s jakou reakcí a dychtivostí ji popisují ostatní. Tak jsem přišla na Nesba, Keplera nebo úžasného Larssona. O:)
6. Všude tahám knížku
Jakože fakt. Na schůzku s přáteli, do školy, na zastávku, na oběd, na návštěvu. Protože nikdy nevíte, že jo.
7. Knihovny
Chodím do tří- v našem pidi městečku, v okresním městě a ve škole. Ve všech si naberu tolik, kolik unesu a většinou stihnu tak polovinu. Mezitím stihnu pobrat nějaké špeky od kamarádů, takže nevím, kam dřív skočit.
8. Poslední část knížky mě nesmí nikdo rušit!
To prostě nejde :D Ten pocit, kdy už finišujete, odkrýváte pravdu, snažíte se vše pochopit, blížíte se... a najednou jste ten nejžádanější a nejvytíženější člověk na světě. Já jsem od přírody klidný člověk, ale tohle mě dokáže fakt vytočit.
9. Ničení knížky
Nikdy, nikdy, nikdy se mi nesmí dostat do ruky člověk, která ničí knížky. Ať už ohýbáním stránek, vpisováním, trháním, zapatláním jídlem. Jednou mi spadla knížka do vany a já z toho byla tři dny špatná. Knížka má svoji duši, má srdíčko, je to moje miminko. Když prší, já mám v rukou knížky ale žádnou tašku, jsem schopná sundat si i vlastní tričko a ty poklady do nich zabalit. Fajn, zkuste dělat, že těch posledních pár vět nezní úchylně a divně.
